Energetická krize přitvrzuje a sráží hodnoty podílových fondů

Ilustrační fotografie

Po červenci, kdy finanční trhy oproti předchozím měsícům rostly, v srpnu opět klesly. Důvody jsou stále stejné. Je to útlum ekonomiky napříč kontinenty a energetická krize a pokračující konflikt na Ukrajině.

Vydáno: 21. 9. 2022

Po relativně klidném a relativně pozitivním červenci v srpnu opět akcelerovaly problémy s dodávkami plynu a současně vyletěly nahoru i ceny elektrické energie.

„Potenciální náklady a vliv na inflaci spustil na akciových i dluhopisových trzích výprodeje, což negativně ovlivnilo podílové fondy nehledě na druh aktiva,“ uvádí investiční analytik skupiny Partners Martin Mašát.

Hlavní riziko stále spočívá v zastavení dodávek ruského zemního plynu do Evropy, což může přinést zastavení výroby v nejedné evropské zemi.

„Ne, že by plyn nebyl vůbec, ale jeho ceny budou tak vysoké, že si je bude moci dovolit platit jen málokterá firma,“ upřesňuje pak prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák s tím, že v případě Česka i spoléhání na pomoc z Německa je iluzorní. „A to proto, že pokud nám plyn Němci i nakrásně dodají, bude zase jen drahý,“ dodává.

Podle Martina Mašáta rostoucí ceny energií tak dál zřejmě potlačí vzhůru už tak vysokou inflaci. Do nezáviděníhodné situace to staví nejednu centrální banku.

„Boj proti inflaci je vlastně bojem proti inflačním očekáváním obyvatel a firem. Pokud by se budoucí očekávání vyšších cen promítlo do růstu mezd a následně do ceny zboží a služeb, mohla by se rozpoutat inflační spirála, což by byl katastrofický scénář,“ vysvětluje a dodává, že mnohé centrální banky i přes své ostré proklamace přitom stále drží sazby na úrovních, jako by žádná inflace vlastně ani neexistovala.

Nedobrá situace dopadá na firmy

Kvůli výše uvedenému a dalším faktorům se podle investičních analytiků nálada na akciových trzích v srpnu opět otočila o 180 stupňů. Ceny akciových indexu tak v srpnu znovu prošly korekcí a prohloubily své ztráty.

„Růst rizikové averze investorů způsobují především nejistoty na trhu s plynem a ostřejšími vyjádřeními hlavních centrálních bank, které plánují rychleji zvedat sazby,“ komentuje současné dění na akciových trzích Martin Mašát.

Zdražování peněz v Evropě, ale i USA pak neprospívá firmám, které obtížně dosahují na financování svých provozů. Problém je i v útlumu spotřeby domácností.

„Potvrzení rostoucí averze investorů je razantní posilování dolaru, kam utíkají investoři před nejistotami. Dolar se po dvaceti letech dostal svojí hodnotou na paritu s eurem, tj. kurz je nyní jedna ku jedné,“ popisuje další důsledky současné situace investiční analytik Partners s tím, že silný dolar pak komplikuje export velkým globálním firmám, jež se zejména obchodují na burzách.

Podílové akciové i dluhopisové fondy dál ztrácejí

Aktuální dění se promítá i do výkonnosti podílových fondů. Průměrná výkonnost korunových globálně diverzifikovaných akciových fondů nabízených v České republice se pohybovala v srpnu okolo -2,9 procenta. V letošním roce tak investoři ztratili v průměru 11,3 procenta.

„Z Partners Indexu podílových fondů za srpen vyplývá, že za posledních 12 měsíců je hodnota podílů v akciových fondech o 8,5 procenta níže,“ nabízí další statistiku Martin Mašát.

Speciálně zaměřené akciové fondy pak podle něj zaznamenaly v posledním měsíci pokles o 1,8 procenta. To je dobrý výsledek, ale i tak jsou za poslední rok jsou o 15,8 procenta níže. Důvodem je podle analytiků nedůvěra v ceny akcií v nerozvinutých zemích, zvláště v Číně.

Obdobná situace panuje i na dluhopisovém trhu. Výjimku tvoří pouze české státní dluhopisy, které těží z vyšších úrokových sazeb centrální banky. Investoři by je ale museli nakupovat teď, aby vydělali. I zde ale není situace „jen růžová“.

„I když Česká národní banka ponechala v srpnu základní sazbu nezměněnou na sedmi procentech, proběhla na trhu státních dluhopisů jistá korekce a ceny dlouhodobých dluhopisů klesly. Důvodem pro výprodej na dluhopisových trzích bylo zhoršení výhledu ratingu České republiky a prognóza centrální banky, která potvrdila vyšší úroveň inflace po delší dobu,“ vysvětluje Martin Mašát.

Korekce cen dluhopisů se tak propsala i do srpnové výkonnosti dluhopisových fondů. Průměrná cena kvalitních dluhopisových fondů za měsíc klesla o -0,7 procenta. Za posledních 12 měsíců je to stále ztráta -5,1 procenta způsobená propadem cen dluhopisů s tím, jak se zvyšovala základní sazba ČNB.

„Nárůst rizikových prémií související se zvýšenou volatilitou cen akcií srazil ceny rizikových dluhopisů. Proto fondy rizikových dluhopisů korigovaly v srpnu předchozí zotavení poklesem o 0,7 procenta. Meziročně jsou níže o 9,5 procenta,“ doplňuje Martin Mašát.

Smíšené fondy podobně jako akciové a dluhopisové fondy v srpnu ztrácely na hodnotě. Jejich průměrná hodnota se snížila o 1,4 procenta a meziročně tak ztrácí 7,7 procenta.

To, že se propadají i v Česku tolik oblíbené smíšené fondy, není podle analytiků překvapením, protože hlavní část jejich portfolií se skládá z akcií a dluhopisů. Některé z nich pak investují i do realit, ale výnosy z nich za současné situace také nedokážou „pobít“ inflaci.

Zdroj: iDnes.cz