Penzijní spoření: Nyní je ideální doba na převod z transformovaného fondu

Ilustrační fotografie

Finanční trhy letos ztrácejí. Podle ředitelky penzijní společnosti Rentea Lucie Jurníčkové je to ideální příležitost pro převod z transformovaného fondu do doplňkového penzijního spoření. Důvodem je levnější nákup aktiv. Což platí ale obecně pro investování.

Vydáno: 8. 9. 2022

Přesto ale zdůrazňuje také to, že penzijní spoření je dlouhodobý produkt s pravidelnou investicí. Na jeho založení tak nemá vliv to, v jaké fázi se trhy nacházejí. Radí i ve výběru z devíti penzijních společností, které na našem trhu doplňkové penzijní spoření nabízejí.

Klient by se podle ní měl podívat na všechny penzijní společnosti a porovnat si, jestli mu některá z nich nedává něco navíc. „Nabídka penzijních společností se ale v základu kvůli jednotné regulaci příliš neliší, byť se najdou i výjimky,“ říká Jurníčková.

Možná ještě důležitější než výběr samotné penzijní společnosti je volba investiční strategie. Zde je nejdůležitějším parametrem čas do důchodového věku. Pokud se jedná o více než deset let, tak bez dynamické strategie podle ní nemá spoření na penzi šanci překonat dlouhodobě inflaci.

„Klient strategie nemusí vybírat sám. Vyplněním investičního dotazníku dostane doporučení, kterou strategii zvolit. Do parametrů pro výběr vstupuje znalostní profil klienta, vztah k riziku a zejména již zmíněná délka spoření,“ vysvětluje, ale znovu zdůrazňuje, že klíčová je délka investičního horizontu. 

Průměrná měsíční úložka je 795 korun

Průměrná výše měsíčního příspěvku do penzijního spoření je 795 korun. Podle analytiků je optimální částka pro maximální státní příspěvek ale 1000 korun a pro maximální daňové odpočty 3000 korun. To podle Jurníčkové značí, že aktuální průměrná výše příspěvku bohužel na dostatečně zajištěné stáří nestačí. A to proto, že by měla být vyšší.

„Rozhodně bych nedoporučovala, aby si kdokoli spořil na penzi, a přitom neměl pokryté základní potřeby. V takových případech chápu, že člověk má dost starostí s tím vypořádat se s aktuální situací a pro přípravu budoucnosti nemá až tolik prostoru. Přesto si ale myslím, že penzijní spoření má být jeden z prvních finančních produktů, na který by člověk neměl zapomenout,“ vysvětluje.

Doporučuje nastavit si vyšší částky a teprve až v momentě, kdy lidé případně zjistí, že jim peníze scházejí, je snížit. V kritických situacích mohou na nějakou dobu platby úplně zastavit.

„Ale stále se vyplatí za každou odloženou měsíční částku ve výši 1000 korun dostat na účet od státu 230 korun a navíc se budou peníze zhodnocovat. A v každém případě doporučuji mít sjednané doplňkové penzijní spoření vždy, pokud na něj přispívá zaměstnavatel. Znám i takové lidí, co produkt sjednaný nemají, i když zaměstnavatel tento benefit nabízí,“ doplňuje.

Lidé si penzijní spoření vybírají najednou

Data z trhu s penzijním spořením ukazují, že většina lidí si peníze z něj vybírá najednou. Má to své důvody. Tím prvním je, že jimi naspořené částky nejsou tak vysoké, aby daly solidní částku na každý měsíc jako přilepšení ke starobní penzi.

„Výsledkem je, že penzijní spoření stále neslouží k tomu účelu, ke kterému je určeno. Tedy přilepšit si ke státnímu důchodu. Přitom postupný výběr má výhodu v tom, že příspěvek zaměstnavatele nepodléhá dani, a pokud je výplata více než deset let, tak se nedaní ani výnosy,“ uvádí v této souvislosti Lucie Jurníčková.

Zde by podle ní měl přidat stát, a to v tom smyslu, aby si lidé odkládali více peněz na stáří. A aby měli z čeho. Ve světě je přitom nejčastějším způsobem to, že si berou přímo na svůj účet určitou částku z odvodů na sociální pojištění. I to jeden čas fungovalo v Česku v rámci druhého pilíře důchodového systému. Ten stát ale nakonec zrušil. A to i přesto, že lidem nedovoloval vzít si z jejich odvodů na sociální pojištění moc.

Zdroj: e15.cz